Přeskočit obsah

Pokuta 800 tisíc je pravomocná. Co stojí v rozhodnutí

O pokutě jste se asi poprvé veřejně dozvěděli z článku Novinek.cz - mluvčí České inspekce životního prostředí v něm 16. srpna řekla, že firmě ŠTOCHL GROUP invest byla pravomocně uložena pokuta 800 tisíc korun.

O udělené pokuty jsme inspekci požádali 6. srpna a 20. srpna přišla: rozhodnutí ČIŽP i rozhodnutí ministerstva, které je v odvolání potvrdilo. Oba dokumenty jsou přílohou tohoto článku.

Za co přesně pokuta padla

Rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Praha, má číslo jednací ČIŽP/41/2026/890 a je z 20. února 2026.

Potrestána byla společnost ŠTOCHL GROUP invest s.r.o. za to, že od 30. ledna 2023 do 31. prosince 2024 provozovala na pozemcích 1454, 1455 a 1457 v Kouřimi mobilní zařízení k úpravě odpadů (drtičky a síta) v rozporu s povolením, které pro toto zařízení vydal Magistrát hlavního města Prahy.

Porušená podmínka povolení je v rozhodnutí citována:

"Úprava a využití odpadů mobilním zařízením budou prováděny pouze v dočasném stanovišti u původce odpadů jako součást zařízení staveniště konkrétní stavby za účelem úpravy a využití stavebních a demoličních odpadů pocházejících z této stavby a jen od dotčeného původce, případně ve stacionárním zařízení určeném pro nakládání s odpady, přičemž k úpravě nebo využití odpadů budou přijímány pouze odpady z tohoto zařízení."

Mobilní zařízení tedy může přijet na stavbu, zpracovat odpad z té stavby a odjet. Nemůže stát na jednom místě a přijímat odpad z cizích staveb. Druhá možnost z podmínky, stacionární zařízení určené pro nakládání s odpady, na Molitorov nedopadá - žádné tam povolené není a i kdyby bylo, směly by se v něm zpracovávat jen odpady z něj.

V Molitorově se podle rozhodnutí dělo přesně to druhé. Inspekce k tomu píše:

"Zjištěné skutečnosti jednoznačně prokazují, že provoz mobilního zařízení v lokalitě Molitorov měl fakticky charakter stacionárního zařízení, nikoliv mobilního zařízení umístěného v dočasném stanovišti u původce odpadu jako součást zařízení staveniště konkrétní stavby."

A o důsledcích:

"Docházelo tak k neřízenému a nekontrolovanému soustřeďování odpadů, které nerespektovalo žádné požadavky environmentální legislativy (…) Zcela absentovala regulace činnosti nezbytnými povolujícími akty příslušných správních orgánů."

Množství, které inspekce vzala za základ je číslo z ročních hlášení, která o svém zařízení podala sama firma: za roky 2023 a 2024 168 736 tun stavebních a demoličních odpadů - beton, asfaltové směsi, zemina a kamení a smíšené stavební odpady, od více různých dodavatelů.

Pokuta je 800 000 korun, 8 procent zákonného maxima, plus náklady řízení 2 500 korun.

Firma se odvolala. Ministerstvo ji potvrdilo

Odvolání zamítlo Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím MZP/2026/210/1022 z 22. dubna 2026. Právní moci rozhodnutí nabylo 24. dubna 2026.

Firma v odvolání mimo jiné tvrdila, že pozemky v Molitorově byly součástí staveniště jednotlivých staveb jejích dodavatelů - doložila k tomu jejich písemná potvrzení. Ministerstvo to odmítlo:

"Formální označení určitého území za zařízení staveniště proto nemůže samo o sobě založit splnění podmínky III.3 povolení provozu mobilního zařízení."

A dodává, že zařízení staveniště "nemůže být určeno pouze na základě prohlášení dodavatelů či zápisů ve stavebním deníku", protože takový výklad "by popíral smysl právní úpravy mobilních zařízení, která je založena na principu zpracování odpadů v místě jejich vzniku, a vedl by k nepřípustnému obcházení režimu zařízení k nakládání s odpady".

Nejdůležitější věta pro celou kauzu

Druhá obranná linka firmy byla ta, že nejde o odpad, ale o materiál, výrobek nebo vedlejší produkt, protože se přece nakonec zapracoval do stavby.

Ministerstvo na to odpovědělo takto:

"materiál byl v celém sledovaném období evidován a vykazován jako odpad, což představuje důkaz o jeho právním režimu, který nelze bez dalšího zpochybnit poukazem na jeho následné zamýšlené využití."

Jinými slovy: co firma sama nahlásí státu jako odpad, je odpad. Záměr, že se to někam zapracuje, na tom nic nemění. Ministerstvo k tomu ještě uvádí, že "cílem právní úpravy odpadového hospodářství není optimalizace logistických či ekonomických toků materiálů, nýbrž zajištění jejich nakládání v režimu stanoveném zákonem".

Stojí za to si to zapamatovat u čísla, které v Molitorově sledujeme dlouho: 425 389 tun je množství, které firmy za lokalitu nahlásily státu jako odpad podle § 95 zákona o odpadech.

168 tisíc tun proti povoleným deseti tisícům

Jediné omezení množství odpadů, které se do Molitorova smělo navézt, je v závazném stanovisku odboru životního prostředí v Kolíně z roku 2021: "Terénní úpravy budou prováděny vedlejšími produkty, odpady budou použity v maximálním množství do 10 000 t (zeminy a kamení)." Na toto stanovisko odkazuje podmínka č. 9 povolení terénních úprav, je tedy součástí pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu.

Pokuta se týká jediné firmy, jediného zařízení a dvou let. I tak je 168 736 tun téměř sedmnáctinásobek toho limitu.

Polovina pokuty patří Kouřimi

Tohle je v rozhodnutí věta, kterou jsme nečekali. Podle § 124 odst. 2 zákona o odpadech je pokuta z poloviny příjmem rozpočtu obce, na jejímž území k porušení došlo. Rozhodnutí to uvádí výslovně a doplňuje i bankovní účet města Kouřim.

Do rozpočtu města tedy má z této pokuty přijít 400 000 korun. Vybírá a vymáhá je celní úřad.

Druhé řízení běží a pokuta v něm zatím pravomocná není

Ze sdělení inspekce vyplývá, že řízení byla dvě. To první, se společností ŠTOCHL GROUP invest, začalo 11. prosince 2025 a skončilo popsaným rozhodnutím.

Druhé bylo zahájeno 12. března 2026 se společností ŠTOCHL GROUP s.r.o. a inspekce v něm 25. června 2026 vydala rozhodnutí o pokutě za porušení zákona o odpadech pod č. j. ČIŽP/41/2026/4908. Firma se odvolala a ministerstvo o odvolání ke dni vyřízení naší žádosti nerozhodlo. Toto druhé rozhodnutí tedy pravomocné není, jeho kopii nemáme a výši pokuty neznáme.

Co v rozhodnutí není

Rozhodnutí nikomu nic nenařizuje. Ukládá pokutu a náklady řízení. Neobsahuje zákaz provozu, žádné nápravné opatření ani povinnost cokoli odstranit. Navážka v Molitorově zůstává, kde je.

Povolení pro mobilní zařízení dál platí. Magistrát nám 14. srpna napsal, že řízení o jejich změně ani zrušení nezahájil. Provoz zařízení v Molitorově je přitom ohlášen na celý rok 2026.

Inspekce byla na místě letos poprvé. Na náš dotaz, jaké kontroly v lokalitě provedla od 1. ledna 2022, odpověděla jedinou - zahájenou 30. července 2026, tedy letos v létě, a dosud neukončenou: "inspekce nadále prověřuje zjištěné skutečnosti a shromažďuje podklady nezbytné pro posouzení věci." Pokutu za roky 2023 a 2024 uložila z protokolů krajského úřadu a z hlášení samotné firmy.

Co s tím děláme

Rozhodnutí je pro nás především listina do dalších podání, ne tisková zpráva.

Magistrát hlavního města Prahy nám 14. srpna napsal, že je připraven povolení pro mobilní zařízení zrušit, "pokud bude doloženo (pravomocnými rozhodnutími o spáchání přestupku) opakované porušení povinností stanovených zákonem o odpadech či vydanými povoleními provozu". Pravomocné rozhodnutí o tom, že povolení bylo porušováno dva roky v řadě a v rozsahu 168 736 tun, teď existuje. Podali jsme proto podnět, aby úřad postup podle § 25 zákona o odpadech zahájil, a rozhodnutí k němu přiložili.

Druhý podnět jde na Úřad městské části Praha 4, v jehož obvodu má potrestaná firma sídlo, a týká se evidenčních a ohlašovacích povinností při nakládání s odpady.

Dokumenty