Přeskočit obsah

Ministerstvo potvrdilo, že hlášení o odpadech existují. Vydat je odmítlo

V červenci jsme požádali Ministerstvo životního prostředí o roční hlášení o produkci a nakládání s odpady z jeho systému ISPOP - hlášení firem skupiny ŠTOCHL, hlášení vztahující se ke katastru Kouřimi a hlášení zhotovitelů stavby metra D k výkopové zemině. Rozhodnutí z 5. srpna nám bylo doručeno o den později: ministerstvo odepřelo všechno. Z odůvodnění ale vyplývá jedna podstatná věc - požadovanými údaji podle vlastních slov disponuje. Hlášení tedy existují.

Dokumenty

Co jsme žádali a co ministerstvo odpovědělo

Žádost ze 16. července měla čtyři body: hlášení o odpadech firem ŠTOCHL GROUP INVEST s.r.o. a ŠTOCHL GROUP RECYKLACE s.r.o. za roky 2022 až 2025, hlášení kohokoli k místům nakládání s odpady v katastru Kouřimi, hlášení zhotovitelů stavby metra D k zemině a kamení a informace o tom, jak se plní podmínky stanoviska EIA ke stavbě metra v části o nakládání s výkopovou zeminou.

První tři body ministerstvo odepřelo s odkazem na § 96 odst. 6 zákona o odpadech - hlášení se prý poskytují „pouze orgánům veřejné správy". Je to tentýž paragraf, kterým odmítl tatáž data vydat pražský magistrát.

Ministerstvo přitom v odůvodnění výslovně uvádí, že „disponuje požadovanými údaji z hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence". Jinými slovy: data, která by ukázala, kdo a kolik odpadu vykázal k místům v katastru Kouřimi, na ministerstvu leží. Veřejnost je podle něj vidět nesmí.

Kdo sleduje podmínky EIA stavby metra? Ministerstvo ne

Čtvrtý bod žádosti dopadl jinak. K plnění podmínek stanoviska EIA ke stavbě metra D ministerstvo podle svých slov „nedisponuje žádnými informacemi" a dodává, že příslušným úřadem byl pražský magistrát, „který by měl rovněž sledovat plnění podmínek vydaného stanoviska".

Stanovisko EIA je závazný podklad, bez kterého se stavba za desítky miliard nesměla povolit. Ústřední orgán ochrany životního prostředí k jeho plnění nemá jediný papír a odkazuje na magistrát - tedy na úřad, který nám už dřív napsal, že u zhotovitelů metra od roku 2022 neprovedl ani jednu kontrolu odpadového hospodářství. Zeptáme se tedy magistrátu.

Proč nám to nepřijde v pořádku

Zákon o právu na informace o životním prostředí říká v § 15 jasně: pokud zvláštní předpisy upravují poskytování informací, „nelze rozsah informací stanovený tímto zákonem omezit". A v § 11: právo na informace o životním prostředí „nelze omezit nebo vyloučit". Důvody, pro které lze informaci odepřít, zákon vyjmenovává - a paragraf ze zákona o odpadech mezi nimi není. Údaje o tom, kam se ukládají statisíce tun odpadu, jsou přitom učebnicová informace o životním prostředí.

Rozklad je podán

Proti rozhodnutí jsme 7. srpna podali rozklad k ministrovi životního prostředí (celý text v anonymizované podobě). Stojí na jedenácti důvodech. Ty hlavní: zákon o právu na informace o životním prostředí vyjmenovává důvody odepření taxativně a paragraf ze zákona o odpadech mezi nimi není; evropská směrnice 2003/4/ES ani Aarhuská úmluva nedovolují, aby stát důvody odepření rozšířil jiným vnitrostátním předpisem. Ministerstvo navíc pominulo, že jsme žádali přinejmenším o sdělení, zda hlášení vůbec byla podána, a nezvážilo částečné zpřístupnění - třeba souhrnná čísla za katastr Kouřimi bez identifikace jednotlivých firem. A čtvrtý bod žádosti mělo podle zákona postoupit magistrátu, místo toho ho zamítlo.

Stejnou právní otázku už ministerstvo řeší i jako odvolací orgán v naší věci proti magistrátu - o obou tak rozhodne tentýž úřad a my zveřejníme obě rozhodnutí, ať vyjdou jakkoli.