Kvůli golfu v Molitorově se změnilo české správní právo¶
V březnu 2021 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek, který otočil výklad držený českými soudy od první republiky: kdo je černou stavbou dotčen na svých právech, může se nově bránit i proti úřadu, který ji mlčky trpí. Ten přelomový rozsudek nevznikl kvůli dálnici ani kvůli mrakodrapu v Praze. Vznikl kvůli golfovému hřišti v Molitorově - a kvůli stavebnímu úřadu v Kouřimi.
Spor začal dopisem kouřimského stavebního úřadu¶
Společnost ŽAVES a.s. vlastní pozemky v katastru Kouřimi, na kterých leží část golfového hřiště Molitorov. Hřiště provozuje Golf Club Molitorov u Prahy, z. s., a rozkládá se i na okolních pozemcích - některé patří společnosti Reality Molitorov, jiné městu Kouřim.
ŽAVES se na stavební úřad obrátila s tím, že hřiště na jejích pozemcích vzniklo bez povolení a znemožňuje jí pozemky užívat. Stavební úřad Kouřim odpověděl dopisem ze 17. ledna 2019: pro vybudování a provoz golfového hřiště žádné povolení nevydal a podle něj ho ani nebylo třeba. Hrací plocha prý není stavbou - došlo jen k odstranění náletových dřevin, výsadbě náhradní zeleně, obnově travního porostu a drobným terénním úpravám se zachováním přírodního charakteru lokality.
Vlastník to viděl jinak: hrací plocha je terénní úprava podle stavebního zákona, při rozsahu nad 1 000 m² vyžadovala rozhodnutí o změně využití území i stavební povolení a předtím posouzení vlivů na životní prostředí. Žádal, aby úřad nařídil odstranění nepovolených terénních úprav. Úřad nekonal, a tak firma podala žalobu.
Soudy nejdřív řekly: bránit se nemůžete¶
Krajský soud v Praze žalobu v květnu 2019 odmítl. Vycházel přitom z výkladu, který české správní soudy držely v nepřerušené řadě sahající až k prvorepublikovému Nejvyššímu správnímu soudu: řízení o odstranění černé stavby zahajuje úřad z moci úřední, nikdo nemá právo si jeho zahájení vynutit, a proti úřadu, který nekoná, se proto nemůže bránit ani soused, ani vlastník pozemku pod stavbou. Podnět může podat kdokoli, ale pokud ho úřad odloží, věc končí.
Firma podala kasační stížnost a šestý senát Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že takový výklad neobstojí. Věc proto předložil rozšířenému senátu - tělesu, které sjednocuje judikaturu a jehož závěry jsou závazné pro všechny senáty soudu i pro krajské soudy.
Rozšířený senát: úřad nesmí černou stavbu mlčky legalizovat¶
Rozšířený senát dal 26. března 2021 stěžovatelce za pravdu (rozsudek č. j. 6 As 108/2019-39). O dosavadní praxi napsal bez obalu:
"Stávající judikatura ve shora naznačených případech protiústavně znemožňuje přístup ke správnímu soudu, a tím porušuje čl. 36 Listiny. Takovouto situaci nemůže rozšířený senát nadále tolerovat."
A popsal i paradox, který stará praxe vytvářela:
"Postaví-li stavebník bez povolení stavbu a stavební úřad v rozporu s objektivním právem nezahájí řízení o odstranění stavby, dostane se stavebník paradoxně do lepší pozice, než kdyby postupoval podle práva a podstoupil příslušná řízení dle stavebního zákona. Stavební úřad fakticky spornou stavbu „mlčky“ legalizuje."
Od tohoto rozsudku platí: kdo je nepovolenou stavbou nebo nepovolenou terénní úpravou dotčen na svých právech - vlastník pozemku, na kterém leží, nebo soused, kterému stíní, hlučí či páchne - se může proti nečinnosti stavebního úřadu bránit žalobou. A soud může úřadu přikázat, aby řízení o odstranění zahájil. Podmínkou je, že se dotčený nejdřív neúspěšně pokusil úřad rozhýbat podnětem a stěžoval si i u nadřízeného orgánu.
Co rozsudek říká a co neříká¶
Nejvyšší správní soud rozhodl, že se žalobou soudy musí věcně zabývat, a věc vrátil Krajskému soudu v Praze. Rozsudek se navíc týká hrací plochy hřiště a stavu do roku 2019. O dnešní navážce nerozhoduje a nic o ní neříká.
Jak to nakonec dopadlo: vyhrál princip, ne žalobkyně¶
Tady příběh obvykle končí, protože právní věta se cituje a osud konkrétní firmy nikoho nezajímá. My jsme se ale podívali, co bylo dál, a stojí to za přečtení.
Krajský soud v Praze věc znovu otevřel a pět měsíců po rozsudku rozšířeného senátu žalobu opět odmítl - usnesením z 24. srpna 2021, č. j. 43 A 19/2019-136. Tentokrát z docela jiného důvodu: rozšířený senát totiž spolu s právem jít k soudu stanovil i dvě podmínky, které musí být splněny před podáním žaloby. Dotčený musí nejdřív podat stavebnímu úřadu podnět, ve kterém srozumitelně vysvětlí, jak ho protiprávní stav krátí na jeho vlastních právech, a teprve když úřad nekoná, požádat nadřízený krajský úřad o opatření proti nečinnosti.
Žalobkyně obojí udělala, ale ne v tomto pořadí a ne s tímto obsahem. Podnět proti nečinnosti podala krajskému úřadu týden po žalobě a v podání stavebnímu úřadu nevysvětlila, jak konkrétně je na svých právech krácena. Namítala, že trvat na tom je formalismus, protože v roce 2018 nemohla tušit, jaká pravidla soud o tři roky později vysloví. Krajský soud jí nedal za pravdu s odůvodněním, že ve stejné pozici byly i úřady - ani ony nemohly tušit, podle jakých kritérií mají podnět posuzovat, a musí dostat šanci rozhodnout dřív než soud.
Soud v závěru firmě popsal, jak na to znovu: podat kvalifikovaný podnět stavebnímu úřadu, při negativní odpovědi požádat kraj o opatření proti nečinnosti a teprve pak žalovat. Podle veřejné databáze rozhodnutí správních soudů už žádné další řízení v této věci neproběhlo.
Zůstal tedy precedent, který platí pro celou republiku, a zůstalo hřiště, o jehož povolení se nikdo nikdy nedozvěděl nic nového.
Proč to připomínáme¶
Zaprvé: nejstarší nám známý písemný doklad o tom, že se kouřimský stavební úřad zabýval terénními úpravami v areálu golfu, je právě dopis ze 17. ledna 2019. A jeho obsahem bylo, že žádné povolení netřeba. O dva a půl roku později týž úřad terénní úpravy v části areálu dodatečně povolil. A dnes je v areálu navážka, kterou firmy nahlásily státu jako 425 389 tun odpadu.
Zadruhé: precedent platí pro celou republiku. Cesta k soudu, kterou rozšířený senát otevřel kvůli hřišti v Molitorově, je dnes k dispozici každému, koho černá stavba nebo nepovolená terénní úprava krátí na právech a jehož stavební úřad nekoná. I v Molitorově.
Zatřetí, a to je poučení pro každého, kdo se rozhodne jít touhle cestou: na pořadí kroků záleží víc než na tom, jak silná je věc sama. Firma se třemi roky sporů a advokátem specializovaným na právo životního prostředí neuspěla proto, že jeden papír odešel o týden později, než měl.